Zjevení svatého Jana neboli Apokalypsa je poslední knihou Nového zákona.
Správný název knihy udává 1,1 „Zjevení, které Bůh dal Ježíši Kristu…“ Jan je jen vidoucím prorokem, který toto zjevení napsal; jen v tomto smyslu lze hovořit o „Zjevení Janově“.
Kniha pomocí obrazů a symbolů líčí církve a dramatickou budoucnost, ve které zvítězí Beránek (Ježíš Kristus) a jeho stoupenci proti Satanovi (Drak, Antikrist, padlý Anděl, který zradil Boha a za to byl svržen z nebe na zem, Lucifer – falešný nosič světla – Světlonoš, Světluška) Zj bylo velmi čteno v dobách otřesů a krizí. Hrálo velmi významnou úlohu v dobách zvratů a přelomů, zejména v pozdním středověku, například ve spiritualitě Karla IV. a v husitském hnutí.
Poselství sedmi církevním sborům se vyznačuje společnými prvky, kdy je sice výtka a pochvala určena celému společenství, ale zaslíbení nikoliv. Zaslíbení se týká pouze jednotlivců a je podmíněno tím, že tito jednotlivci uvnitř každé církve zvítězí. Tím je jasné, že žádná z církví není lepší, než ta druhá a nemůže zvítězit jako celkové společenství.
Toto zjevení pro ně má být posilou a vzkazem od samotného Pána Ježíše v nebi, přímo od Božího trůnu a od andělů. Sedm duchů představuje sedm svatých andělů, kteří mají úkol spolupracovat s věřícími a směrovat lidského ducha všech sedmi církví k tomuto trůnu, v propojení a síle Ducha Svatého. (Duch svatý, jinak taky Duch pravdy, jehož chrámem je člověk)

Vítězství bude patřit Beránkovi a těm, kdo se rozhodli jej cele následovat.

Ke sklonku svého života měl Jan na ostrově Patmos různá vidění, zjevení. Byl ve vytržení ducha a viděl věci nevídané.
A v jednom z těch zjevení spatřil před Božím trůnem 4 prapodivné, živé bytosti. Měly plno očí zepředu i zezadu, směrem ven i dovnitř – což znamená, že viděly na všechny strany a skrz na skrz. Každá bytost měla po šesti křídlech, kterými se nadnášela – byly to tedy bytosti vzletné a vznešené. Jedna z nich se podobala lvu, druhá býku, třetí měla tvář člověka a čtvrtá byla podobná letícímu orlu. A ti tvorové bez ustání dnem i nocí volají: „Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází.“ (Zj 4,8)

Odtud pak vznikla symbolika pro Matouše jako člověka, Marka jako lva, Lukáše jako býčka a Jana jako orla