Stalo se to na internátu. Skupina mladých lidí se rozhodla vyvolávat duchy. „Bude legrace!“ říkali si. Doprostřed postavili stolek, na něj rozmístili pomůcky a posadili se dokola. Na stolek dnem vzhůru obrátili skleničku. Pak zhasli světlo, chytli se za ruce a začali odříkávat: „Duchu, jsi-li přítomen, dej nám znamení.“ Netrvalo dlouho a sklenička se pohnula. Opakovali větu znovu a sklenička se pomalu posouvala ke kartičce s nápisem Ano. V tu chvíli všichni cítili, že legrace končí. Po zádech jim běhal mráz. Plni strachu rozsvítili a nevěděli, co si o tom všem myslet. Báli se tmy. Jejich mysl pracovala na plné obrátky. Když konečně zhasli a šli spát, prožili zvláštní věc. Slyšeli zřetelně kroky, které se blížily. Ale ne po chodbě. Byly to kroky z vedlejší místnosti, které se nezastavily u zdi, ale prošly zdí do jejich pokoje a zastavily se teprve tam. Po chvilce pokračovaly skrz další zeď do druhého pokoje. Té noci dlouho nemohli usnout.
Více na http://www.utopie.cz/tema/okultismus-tajemne-jevy-kolem-nas