Třetí video se čtením níže uvedených úryvků ze svátečních řečí sv. Řehoře Theologa. Tento díl je věnován pasážím z 41. řeči na Padesátnici.

5. Padesátnici slavíme a příchod (ἐπιδημίαν) Ducha, zvěstovaný den (προθεσμίαν ἐπαγγελίας, splnění naděje (ἐλπίδος συμπλήρωσιν), tajemství takové, jak velké i ctěné. (Proto Tě opěvujeme Tvůrče všeho, Hospodine, sláva Tobě.)

11. Duch Svatý byl vždy, je a bude, je bez počátku i bez konce, a vždy řazen k Otci i Synu a (s nimi) počítán, neboť neslušelo by se, aby buď Otci chyběl Syn, nebo Synu Duch Svatý. Převelmi neslavné by bylo Božství, které by plnost dokonalosti dosáhlo na základě změny smýšlení. Duch Svatý byl vždy participovatelný, ale neparticipující, zdokonalující ale nikoliv zdokonalovaný, naplňující (Mdr 1, 7), ale nikoliv naplňovaný, posvěcující (1K 6, 11) ale nikoliv posvěcovaný, zbožšťující a nikoliv zbožšťovaný, sám se sebou vždy týž i s těmi, k nimiž je řazen, neviditelný, mimo čas, mimo prostor, neměnitelný (Mdr 7,23), bez jakosti, bez velikosti, bez podoby1, nehmatatelný, sám sebe pohybující, vždy se pohybující, svobodný2 (Mdr 7,23), mající moc sám ze sebe, všemohoucí (ačkoliv vše, co je Jednorozeného, tak i co je Ducha se odesílá k prvotní příčině), život i oživující, světlo a dárce světla, sám dobrý (Ž 142, 10) a pramen dobra; Duch pravý (Ž 50, 12 Lxx), Vládce (Ž 50, 14 Lxx), Pán (2K 3, 17), posílající (Sk 13,4)3, oddělující (Sk 13,2), budující si Chrám (Kol 2,22), cestu ukazující (J 16, 13), působící jak chce (1K 12, 11), rozdělující dary4; Duch synovství (Ř 8, 15), pravdy (J 14, 17), moudrosti, pochopení, poznání, rozumu, zbožnosti, rady, síly, bázně, jak je to (u Isaiáše) vypočteno; (Iz 11, 2) Skrze kterého je Otec poznáván a Syn oslavován (J 16, 11) a od kterých pouze je poznáván: jediný řád, jediná služba, bohopocta, moc, dokonalost, posvěcení. Proč mám být mnohomluvný? Vše co má Otec, náleží Synu, vyjma nezrozenosti; vše co má Syn, náleží i Duchu, vyjma zrození. To však nerozděluje podstatu, jak já myslím, nýbrž odlišuje navenek (Ταῦτα δὲ οὐκ οὐσίας ἀφορίζει, κατά γε τὸν ἐμὸν λόγον, περὶ οὐσίαν δὲ ἀφορίζεται).