– Podpora: https://svobodnykrestan.wordpress.com/podpora
Káže – Nigel Shailer
‚A stalo se, že potom procházel městy a vesnicemi a hlásal a zvěstoval jako radostnou zvěst Boží království […]
Když se scházel veliký zástup a z jednotlivých měst k němu přicházeli lidé, řekl jim v podobenství… […]
Jeho učedníci se ho tázali, co to podobenství znamená. On řekl: “Vám je dáno poznat tajemství Božího království, ostatním však v podobenstvích, aby „hledíce neviděli a slyšíce nechápali“.” […]
Přišla za ním matka a jeho bratři, ale nemohli se s ním pro zástup setkat. [A] oznámili mu: “Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí tě vidět.” On jim však odpověděl: “Má matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a činí je.” […]
Stalo se, že jednoho dne vstoupil do lodi se svými učedníky a řekl jim: “Přeplavme se na druhou stranu jezera.” A vypluli. Zatímco se plavili, usnul. A na jezero se snesla větrná bouře; začali se naplňovat vodou a byli v nebezpečí. Přistoupili k němu, vzbudili ho a řekli: “Mistře, Mistře, hyneme!” On vstal, pohrozil větru a přívalu vod; i ustaly a nastal klid. Řekl jim: “Kde je vaše víra?” […]
Přepluli do krajiny Gerasenů, která je naproti Galileji. Když vystoupil na břeh, potkal ho nějaký muž z toho města, který měl démony a už dlouhou dobu si neoblékl žádný oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech. Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: “Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha Nejvyššího? Prosím tě, abys mne netrýznil.” Ježíš totiž tomu nečistému duchu přikázal, aby od toho člověka vyšel. Neboť ho častokrát zachvacoval; ten muž byl spoutáván řetězy a okovy a byl hlídán, ale pouta trhal a démon ho vyháněl na pustá místa. Ježíš se ho otázal: “Jaké je tvé jméno?” On řekl: “Legie”, protože do něho vstoupilo mnoho démonů. A prosili ho, aby jim nepřikazoval odejít do bezedné propasti.
Bylo tam početné stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho poprosili, aby jim dovolil do nich vejít; a dovolil jim to. Démoni vyšli od toho člověka a vešli do vepřů, a stádo se zřítilo po svahu do jezera a utopilo se. Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. Lidé vyšli, aby uviděli, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, od něhož vyšli démoni, jak sedí oblečený u Ježíšových nohou a má zdravou mysl. A ulekli se. Ti, kteří viděli, jak byl ten démonizovaný zachráněn, jim o tom pověděli. A celé to množství lidí z okolní krajiny Gerasenů ho požádalo, aby od nich odešel, protože se jich zmocňoval veliký strach. On vstoupil do lodi a vrátil se. Muž, od něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním. Ježíš ho však propustil a řekl: “Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh.” A on odešel a hlásal po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš. […]
Když se Ježíš vracel, přivítal ho zástup, neboť ho všichni očekávali. A hle, přišel muž jménem Jairos; byl to představený synagogy. Padl k Ježíšovým nohám a prosil ho, aby vešel do jeho domu, protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala.
Když Ježíš šel, zástupy ho tísnily. A byla tam žena, která měla dvanáct let krvotok [a vynaložila na lékaře všechno, co měla,] a nikdo ji nemohl uzdravit. Přistoupila zezadu, dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo. Ježíš řekl: “Kdo se mne dotkl?” Když všichni zapírali, řekl Petr [a ti, kteří byli s ním]: “Mistře, zástupy tě svírají a tísní [, a říkáš: Kdo se mne dotkl].” Ale Ježíš řekl: “Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ode mne vyšla moc.” Když žena uviděla, že se to neutajilo, s třesením přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena. On jí řekl: “Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.”
Zatímco ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagogy a řekl: “Tvá dcera zemřela, [již] učitele neobtěžuj.” Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: “Neboj se, jen věř, a bude zachráněna.” Když přišel do domu, nedovolil nikomu, aby s ním vešel, kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky. Všichni nad ní plakali a bili se v prsa. On řekl: “Neplačte. Nezemřela, ale spí.” Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela. On však [všechny vyhnal ven,] uchopil její ruku a zvolal: “Dívko, vstaň!” I navrátil se její duch a ona hned vstala. Nařídil, aby jí dali najíst. Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neřekli, co se stalo. […]
(Lukáš 8)
Odebírejte nás a klikněte na zvoneček, aby vám žádná nová videa neunikla.
► SLEDUJTE NÁS TAKÉ ZDE
https://www.facebook.com/BSKKromeriz/
––––––––––––––––––
http://biblickakonference.cz