…je to světlo, jaké jsem ještě nikdy neviděla, je tak jasné, bílé a čisté, někdy se zlatavým odstínem. Světlo bez stínu. Představuje všechno, ale zároveň vnímám každou jednotlivou částečku tohoto fenoménu. Ponořím se do něho, splynu s ním, vstřebávám ho, já sama jsem světlo, ačkoliv vím, že jsem zároveň jen jeho malou esencí.

Střípek z knihy Zážitky blízké smrti od Sabine Mehneové.