Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…V noci 2. března 1953 byl Berija mezi prvními, kdo viděli v jakém je Stalin stavu, když ho našli v bezvědomí. Nikita Chruščov ve svých pamětech napsal, že Berija bezprostředně po Stalinově mrtvici začal „proti Stalinovi chrlit nenávist a vysmíval se mu“. Když Stalin projevil známky vědomí, Berija padl na kolena a láskyplně mu políbil ruku. Když Stalin opět upadl do bezvědomí, Berijova tvář zářila potěšením a on okamžitě vstal a odplivl si.
Stalin zemřel 5. března 1953. Podle Molotovových vzpomínek Berija krátce po Stalinově smrti triumfálně oznámil politbyru, že „zlikvidoval [Stalina]“ a „všechny [je] zachránil“. Molotov rovněž naznačoval, že Stalina otrávili Berijovi spolupracovníci.
Po Stalinově smrti byl Berija jmenován prvním místopředsedou vlády a novým premiérem se stal jeho blízký spojenec Malenkov. Oba se stali nejmocnějšími muži v poststalinském vedení.
Chruščov se postavil proti spojenectví Beriji a Malenkova, ale zpočátku je nedokázal zpochybnit. Chruščovova příležitost přišla v červnu 1953, kdy ve východním Berlíně vypuklo spontánní povstání proti východoněmeckému komunistickému režimu. Na základě Berijových prohlášení ostatní vedoucí představitelé pojali podezření, že po tomto povstání bude uvažovat o možnosti dohody – sjednocení Německa a ukončení studené války výměnou za masivní pomoc ze strany Spojených států, jakou obdržel za druhé světové války.
Během několika dní Chruščov přesvědčil ostatní vůdce, aby podpořili státní převrat proti Berijovi.
Výpovědi o jeho pádu se značně liší. Historická shoda panuje v tom, že Chruščov připravil promyšlenou léčku a na 26. června svolal zasedání předsednictva, kde náhle zahájil ostrý útok na Beriju a obvinil ho, že je zrádce a špion placený britskou rozvědkou. Berija byl zcela zaskočen a zeptal se: „Co se děje, Nikito Sergejeviči? Co je to za nesmysly?“.
Když si Berija konečně uvědomil, co se děje, naléhavě žádal svého starého přítele Malenkova, aby promluvil v jeho prospěch. Malenkov mlčky svěsil hlavu a stiskl tlačítko na svém stole. To byl domluvený signál maršálu Georgijovi Žukovovi a skupině ozbrojených důstojníků v nedaleké místnosti, kteří vtrhli dovnitř a Beriju zatkli.
Berija a jeho šest mužů bylo souzeno na „zvláštním zasedání“ Nejvyššího soudu Sovětského svazu 23. prosince 1953 bez obhájce a bez práva na odvolání. Předsedou soudu byl maršál Ivan Koněv.
Během jednodenního procesu vyšlo najevo, že Berija byl sexuální deviant a během svého působení v čele NKVD se dopustil mnoha znásilnění. Jeho osobní strážci vypověděli, že když Beriju vozili po Moskvě v jeho limuzíně, ukazoval na mladé ženy, které chtěl odvézt do svého druhého sídla tzv. dači, kde na ně čekalo víno a hostina. Po večeři Berija ženy odváděl do své odhlučněné kanceláře a znásilňoval je. Pokud se ženy bránily, byly zatčeny a poslány do gulagu. Takový byl případ Taťjany Okuněvske, známé sovětské herečky, kterou Berija odvezl na svou daču, kde jí nabídl, že pokud se podvolí, osvobodí jejího otce a babičku z vězení. Poté ji znásilnil se slovy: „Křičte nebo ne, na tom nezáleží“.
Berija byl také sériový vrah. Některé z žen, které odolaly jeho sexuálním návrhům, byly uškrceny. Ostatky pěti mladých žen pohřbených nahých byly nalezeny v roce 1993 stavebními dělníky, kteří instalovali pouliční osvětlení v zahradě někdejší Berijovy moskevské vily. Ve sklepě své vily měl také mučírnu.
Dokonce ani Stalin Berijovi nedůvěřoval. Když se Stalin dozvěděl, že jeho tehdy ještě nezletilá dcera Světlana je sama s Berijou v jeho domě, zatelefonoval jí a řekl, aby okamžitě odešla.
Před válkou a během ní nařídil Berija svému tělesnému strážci Sarkisovovi, aby si vedl jmenný seznam s telefonními čísly žen, s nimiž měl sex. Seznam obsahoval stovky jmen.
Berijovi bylo 54 let, když ho 23. prosince 1953 Nejvyšší soud Sovětského svazu uznal vinným z vlastizrady, terorismu a kontrarevoluční činnosti a odsoudil ho k trestu smrti.
Zatímco ostatních 6 obžalovaných bylo odsouzeno k trestu smrti a zastřeleno ihned po skončení procesu, Berija byl popraven samostatně a střelen do čela generálem Pavlem Batickým. Stejně jako jeho předchůdce Nikolaj Ježov prosil Berija před popravou o život.
Berijův osobní archiv, který údajně obsahoval „kompromitující“ materiály na jeho bývalé kolegy, byl na Chruščovův příkaz zničen.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1