HROZNÉ zločiny Alice Orlowski – sadistické nacistické dozorkyně v táborech Majdanek a OSVĚTIM

Přidat na Seznam

Popdořte nás

Sledujte Mojevideo.g6.cz na Facebooku

Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Orlowski byla alkoholička, měla ráda vodku a často se chovala jako šílená. Někdy se rozvášnila a vězně, kterým naháněla hrůzu, mučila.

Bývalá vězeňkyně z Płaszówa Bronisława Malawer, která byla v táboře Płaszów od ledna 1944 do konce října téhož roku a válku přežila, později vypověděla o událostech, které ukázaly nejtemnější stránku osobnosti Alice Orlowski: „V červnu proběhl nástup, při kterém byli vězni, kteří byli uznáni za práce neschopné, odděleni od ostatních a poté byli tito vězni deportováni do osvětimských krematorií. Během apelu Orlowski dohlížela na skupinu asi 150 dětí ve věku od šesti do deseti let. Orlowski popadla šestileté dítě za nohy a mlátila jeho hlavou o kamenný práh bloku tak dlouho, dokud ho nezabila. Jindy Orlowski během apelu procházela řadami vězňů, a když si všimla, že někdo pláče, bez milosti ho zbičovala. Pravidelně nakládala nákladní auta s ženami určenými do plynových komor. Když zbylo nějaké dítě, hodila ho na dospělé jako zavazadlo a zabouchla dveře.“
Když se v létě 1944 přiblížila Rudá armáda, Němci se připravovali na zrušení tábora Płaszów. Příslušníci SS přesunuli vězně do ostatních koncentračních táborů v Německu a Rakousku. Ostatní byli deportováni do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka a tam zavražděni. Mezi dozorci vyslanými z Płaszówa do Osvětimi byla také Alice Orlowski. Její pověst brutální sadistky její příchod do tábora předcházela. Podle Józefa Woźniaka, který v Osvětimi byl od roku 1942 až do její evakuace v roce 1945, byla Orlowski v táboře obávaná kvůli své krutosti a hrubému zacházení s vězni. Vězně bila buď prutem, který nosila s sebou, nebo rukou do obličeje, případně do lidí kopala svými černými vysokými botami. Podle Woźniaka jednou Orlowski zbila mladou polskou Židovku, protože držela v ruce kus tuřínu, který předtím našla. Kopla ji plnou silou, až spadla na zem, zvedla ji a pak ji kopla znovu.

Zatímco sovětská vojska postupovala a osvobozovala území, nacisté se snažili skrýt důkazy o páchaných zvěrstvech a zabránit tomu, aby vězni padli do rukou nepřítele. V lednu 1945, kdy se sovětská vojska blížila k Osvětimi, se vedení tábora rozhodlo evakuovat zbývající vězně. Přibližně 60 000 vězňů, především Židů, bylo nuceno pochodovat v drsných zimních podmínkách, snášet extrémní chlad, hlad a vyčerpání. Pochodovali na západ, pryč od postupujících sovětských vojsk, směrem k dalším koncentračním táborům, jako byl Buchenwald, Bergen-Belsen a Dachau. Pochod se vyznačoval brutálním zacházením, vězni byli často biti a pokud neudrželi krok nebo upadli, byli zastřeleni. Mnoho vězňů po cestě zemřelo vyčerpáním, zimou nebo bylo zabito dozorci. Tyto nucené pochody vězňů z koncentračních táborů se staly známými jako pochody smrti.
V polovině ledna 1945 byla Orlowski mezi ženami SS vyslanými na pochod smrti z Osvětimi do Loslau. V té době bylo většině Němců zřejmé, že je válka prohraná, a právě v této době se její chování, dříve brutální a sadistické, náhle stalo lidštější. Během pochodu Orlowski poskytovala vězňům útěchu, a dokonce vedle nich spala na zemi venku. Těm, kteří měli žízeň, také nosila vodu.
Po skončení války v květnu 1945 byla Orlowski zajata sovětskými silami a vydána do Polska, kde byla souzena za zločiny, kterých se dopustila během války. Byla souzena v osvětimském procesu, který začal 24. listopadu 1947 a trval jeden měsíc. Její změněné chování na konci války ji zachránilo před oběšením a na rozdíl od její nacistické kolegyně Marie Mandl, která dostala trest smrti, byla Orlowski odsouzena jen k 15 letům vězení. Nakonec však byla po odpykání pouhých deseti let v roce 1957 propuštěna a poté se přestěhovala do západního Německa.
V roce 1973, když pracovala v Kolíně nad Rýnem, si Orlowski postěžovala, že byla dokončena jen „polovina práce“, čímž narážela na vyhlazení Židů. V důsledku toho byla zatčena a obviněna z antisemitských výroků. Západoněmecký soud ji uznal vinnou z nenávistných projevů a odsoudil ji k deseti měsícům vězení. Odseděla si z nich jen osm.
V roce 1975 byla Orlowski zatčena západoněmeckými orgány podruhé, tentokrát za zločiny spáchané v Majdanku. Když čelila spravedlnosti v třetím majdanském procesu a mělo dojít k rozsudku, zemřela Orlowski 21. května 1976 přirozenou smrtí. Bylo jí 72 let.

Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1






DNEŠNÍ TRENDY

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *