Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Bauer byl popisován jako malý a zavalitý, byl známý alkoholik a ve svém pokoji měl soukromý bar. Na rozdíl od ostatních dozorců SS vypadal neupraveně a byl silně cítit alkoholem a chlórem. V jeho pokoji visela fotografie, na níž byl on a jeho rodina s Vůdcem.
V létě 1943 se začaly šířit zvěsti, že Sobibor brzy ukončí činnost, a vězni pochopili, že to pro všechny znamená jistou smrt.
Sobiborští vězni to věděli, protože našli vzkazy od vězňů z Bełżce. Ti vykonávali stejnou práci jako oni a předtím, než je zabili sobiborští dozorci stejný den, co dorazili do tábora, si všili do oblečení vzkazy. Sobiborští vězni našli další den všechny jejich šaty celé od krve. Chaim Engel, polský židovský vězeň, našel v kapse vzkaz, na kterém stálo:
„Pracovali jsme v Bełżci jeden rok a nevěděli jsme, kam nás pošlou příště. Říkali, že to bude Německo. Teď jsme v Sobiboru a víme, co nás čeká. Uvědomte si, že budete také zabiti! Pomstěte nás! „A oni to udělali!
V září 1943 dorazilo do Sobiboru dvacet židovských válečných zajatců z Rudé armády. Tito vojáci, kteří měli potřebné schopnosti k útěku, byli z transportu z minského ghetta vybráni na práci.
Jeden z nich, Alexandr Pečerskij, se měl stát vůdcem vzpoury.
14. října 1943 – v den povstání – Bauer nečekaně odjel do Chełmu, vzdáleného téměř 40 kilometrů jižně od Sobiboru, pro zásoby. Odboj povstání téměř odložil, protože Bauer byl na prvním místě „seznamu smrti“, seznamu příslušníků SS, kteří měli být zavražděni před útěkem, který naplánoval vůdce povstání Alexandr Pečerskij. Povstání však muselo začít dříve, než bylo naplánováno, protože Bauer se vrátil po kratší době než čekali, a po zjištění, že starší velitel oddílu SS Rudolf Beckmann je mrtev, začal Bauer střílet na dva židovské vězně vykládající jeho nákladní auto. Tato střelba přiměla Pečerského vzpouru již zahájit. Povstání začalo kolem čtvrté hodiny odpoledne a o hodinu později bylo povstalci zabito celkem 11 důstojníků SS. Poté zavládl chaos. Vězni museli utéct přelezením plotu z ostnatého drátu nebo útěkem hlavní branou přes minové pole pod těžkou kulometnou palbou. Někteří šlápli na minu. Někteří to vzdali a neutíkali vůbec.
Asi 300 vězňům se podařilo uprchnout, ale většina z nich byla dostižena a zabita. Přibližně 50 uprchlíků však válku přežilo.
Po vzpouře zůstal Bauer v Sobiboru až do konce října 1943, kdy němečtí představitelé tábora spolu s dozorci vyškolenými v Trawnikách tábor zrušili a na jeho místě vysadili borový les. Muži z Trawniků byli středoevropští a východoevropští nacističtí kolaboranti. Byli to buď dobrovolníci, nebo rekruti ze zajateckých táborů zřízených nacistickým Německem pro vojáky sovětské Rudé armády, kteří byli zajati v pohraničních oblastech během operace Barbarossa zahájené v červnu 1941.
Po válce byl Bauer až do roku 1946 zadržován Američany v Rakousku. Po návratu do Berlína pracoval jako dělník při odklízení válečných trosek.
V roce 1949 byl Bauer zatčen, když si ho na výstavišti všimli Samuel Lerer a Esther Raab, bývalí židovští vězni ze Sobiboru. Při konfrontaci s Raab se Bauer údajně zeptal: „Jak je možné, že jste ještě naživu?“. Krátce nato byl vzat do vazby a následujícího roku s ním začal soudní proces.
Během soudního procesu Bauer tvrdil, že v Sobiboru pracoval pouze jako řidič nákladního auta a rozvážel zásoby. Přiznal, že o masových vraždách věděl, ale popřel, že by se na nich jakkoli podílel. Hlavní svědci, bývalí sobiborští dozorci, jeho verzi podpořili.
Bauer byl však odsouzen na základě výpovědí čtyř židovských svědků, kteří uprchli. Ti ho označili za gasmeistera Sobiboru, který byl odpovědný za plynové komory a střílení. Obvinili ho také z krutého zacházení s vězni a oběťmi na cestě do plynových komor.
V květnu 1950 byl Bauer původně za zločiny proti lidskosti odsouzen k trestu smrti. Protože však byl v té době v Západním Německu trest smrti zrušen, byl mu trest změněn na doživotí. Ve vězení se přiznal ke své roli při masovém vraždění v Sobiboru a občas svědčil proti svým bývalým kolegům z SS.
Erichu Bauerovi bylo 79 let, když 4. února 1980 zemřel ve věznici Tegel v západním Berlíně.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1